„Až bude AI zvládat naši práci, budeme mít problém,“ říká advokát.
„Přijde to dřív. Stačí, že klienti budou mít pocit, že AI zvládá naši práci,“ reaguje jeho kolega.
„Když vidím, co AI dokáže vygenerovat, tak bych se od ní nechal zastupovat raději než od některých advokátů,“ dodává kolega.
Takový milý profesní pohlazení. Brusným papírem.
Dva dokumenty
Představ si, že dostaneš dva dokumenty. Oba maj nadpis, odstavce, paragrafy a pár soudních rozhodnutí. Někde uprostřed je „s ohledem na výše uvedené“, takže je jasný, že to bude odborný.
Jeden je od právníka. Druhej vzniknul během chvilky v chatovacím okně.
Přečteš si je a řekneš: „Vždyť to vypadá stejně.“
A ten právník ti má vysvětlit, za co v tom prvním případě platíš. Může vyprávět, kolik let studoval a kolik stojí odborný databáze. Jenže ty chceš vyřešit svůj problém. Do financování jeho životní cesty se zapojovat neplánuješ.
Navíc i ten první mohl vzniknout ve stejným chatovacím okně. Pak záleží na tom, jestli u něj někdo ověřil podklady, hledal slabiny a promyslel, co se stane po odeslání. Nebo jestli jen přidal logo.
A ty máš poznat, kterej je kterej.
Kdo za to odpovídá
„Ale za tím prvním přece stojí někdo, kdo za to odpovídá.“
Dobře. Můžeš se zeptat, co přesně pro tebe udělal. A když to pokazí, kolik další práce tě bude stát, než se dostaneš k náhradě.
Když ti odevzdá 10 stran a nevysvětlí, co zjistil, mezi čím se rozhodoval a proč doporučuje právě tohle, co vlastně držíš v ruce? 10 stran. Ty se dají spočítat. S úsudkem je to horší.
Laťka hodně nízko
Ten komentář o kolezích bych neodbyl. Jestli od právníka dostáváš hlavně vzor s vyměněným jménem a odpověď, ze který pořád nevíš, co máš udělat, může tě dobře použitej nástroj posunout dál.
Jen bych si hlídal radost z toho, že něco dopadlo líp než práce nejhoršího kolegy, na kterýho si zrovna vzpomenu. To by byla laťka umístěná hodně nízko.
Co obstojí v tvý věci
Mě zajímá, jestli výsledek obstojí v tvý konkrétní věci. Jestli si někdo všiml rozhodujícího detailu. Jestli postup počítá s tím, že druhá strana udělá něco jinýho, než by se ti hodilo. Nebo jestli je vůbec rozumný ten dopis odeslat.
Někdy je nejlepší rozhodnutí, že se 5 krásně napsanejch stran nikam posílat nebude. Což se na počet normostran oceňuje trochu blbě.
Tobě spíš pomůže obyčejná věta:
„Máte 2 možnosti.
Tahle je rychlejší, ale nese tohle riziko.
U druhý musíme nejdřív zjistit jednu věc. Doporučuju začít tímhle, protože…“
Aspoň rozumíš tomu, co ti doporučuje a proč. Můžeš se doptat, zpochybnit předpoklady nebo říct, že takhle tvoje situace nevypadá.
I tohle vysvětlení umí vygenerovat AI. Pořád ale zbývá ukázat, že doporučení stojí na ověřenejch podkladech a sedí na tvoji věc.
Nápis na dveřích
Docela nepohodlná vyhlídka. Zvlášť když bych rád měl svoji hodnotu vyřešenou už nápisem na dveřích.
Až se mě někdo zeptá, co jsem pro něj udělal, měl bych umět odpovědět líp než počtem stran. Jinak se jeho další otázce moc nedivím.
„A to by mi ta AI nenapsala taky?“